Montessori

Pokud máte doma dítě školního, nebo předškolního věku, pak vám jistě pojem Montessori neunikl a přinejmenším jste o něm něco zaslechli, nebo se o něj zajímali.

Co je to vlastně Montessori? Jedná se o výchovně vzdělávací program, který je alternativní. Vznikl na začátku 20. století a jeho zakladatelkou byla Marie Montessori, která jej využívala pro výuku ve školce, kterou otevřela pro děti z chudších poměrů.

Hlavním mottem této pedagogiky je slavné „Pomoz mi, abych to dokázal sám“. Je to styl výuky naprosto odlišný od toho běžného, se kterým se dnes a denně setkáváme ve vzdělávacích zařízeních. Učitel zde není brán jako autorita, ale jako průvodce, osoba, která má dětem vytvořit takové podmínky, aby se v něm mohly děti rozvíjet. Důraz je kladen na osobnost dítěte, které samo může rozhodovat o tom, jakým způsobem se jeho já bude utvářet. Dítě se rozvíjí samo, prostřednictvím samostatné činnosti, a to prostřednictvím tvoření a kreativních činností. Díky tomuto typu vzdělávání dochází k odbourávání stresu, jelikož se zde neužívají tresty, ani autoritativní přístup. Dítě se podporuje, je zde ale snaha o to, aby si nevybudovalo potřebu přílišných pochval. Přesto všechno mají děti srovnatelné znalosti s dětmi z běžných školek a škol a bývají sebevědomější, jelikož se nepotlačuje jejich přirozené já, ale pomáhá se jim vyvíjet správným směrem a také díky svobodě v podobě rozhodování o tom, co a jak budou dělat, pakliže jsou v dané oblasti schopné o tom rozhodovat, bývají tyto děti rozhodnější.

Za uváženou tedy stojí to, proč je většina dětí nucena sedět v běžných školách a učit se za pomocí tradičního, autoritativního přístupu. Proč některé děti musí znát stres ze špatných známek a řvaní učitelů, zatímco jiné děti umí to stejné, ale došly k tomu přirozenou a daleko příjemnější cestou?